HISTORIE SBOROVÉHO ZPĚVU V UHERSKÉM BRODĚ

Uherskobrodsko bylo od pradávna oblastí přirozené lidové zpěvnosti. Zpívalo se doma i při práci. Lidové písně se tradovaly v rodinách a zpívalo se i společně při různých životních událostech.

V 19. století bylo okresní město Uherský Brod převážně německé. Teprve za starostování prvního Čecha - lékárníka Matěje Pecháčka byla v roce 1869 založena Občanská beseda jako první čtenářsko-hudební český spolek, jehož prvním činem bylo zřízení asi 30členného mužského pěveckého sboru. Prvním dirigentem se stal tišnovský rodák učitel Hynek Vlk. V jeho práci pokračovali po roce 1873 P. Jan Parobek a P. Jan Fiedler a dále učitelé Jan Rozsypal, Leopold Ondrášek a od roku 1889 Josef Václav Hauerland, který v témže roce založil i ženský sbor. Byl spoluzakladatelem Muzejní společnosti a na nově zřízené vyšší reálce založil studentský sbor (1896). V Občanské besedě se tak postupně vytvořil i smíšený sbor, který v roce 1901 pod jeho vedením provedl Smetanovu Českou píseň s doprovodem orchestru.

Po jeho onemocnění v roce 1904-1906 ustala činnost sborů a až nový profesor reálky Bohumil Haluzický (rodák z Bánova - otec Juraje Haluzického, bývalého dirigenta SZSU) založil v roce 1907 mužský "pěvecký oktet" a o rok později nový 30členný mužský sbor Volné pěvecké sdružení. V roce 1909 sbor převzal JUDr. František Kožík (otec spisovatele Dr. Františka Kožíka) a vedl jej až do dubna 1913. První celovečerní koncert provedlo sdružení v roce 1910. V letech 1908-1913 účinkovalo celkem na 19 koncertech a příležitostných vystoupení.

Přes I. světovou válku byla činnost sborů utlumena, ale přesto se asi 9 členů scházelo po celou válku pod vedením nadaného studenta Vojtěcha Řeháka. Ihned po ukončení války se mužský sbor schází v plném počtu pod vedením Vojtěcha Řeháka a po jeho odchodu na studia (1919) se sboru ujal řídící učitel Bohuslav Bordovský a převedl celý kolektiv do Sokola jako Pěvecké sdružení sokolské (zkratka P. S. S.), které provedlo v letech 1919-1926 85 koncertů a příležitostných vystoupení.

I na půdě Orla existovalo po válce hudební orchestrální sdružení s dirigentem Ferdinandem Reskou, jehož činnost trvala až do roku 1926.

V roce 1923 zanikla činnost Občanské besedy a připravoval se nový spolek. 26. dubna 1926 byl založen Hudební spolek Dvořák (HSD), který svou činnost zaměřil na orchestrální práci a s pěveckými sbory jen spolupracoval.

ČINNOST HUDEBNÍHO SPOLKU DVOŘÁK  1926 – 1946

Prvním předsedou HSD byl Robert Goldmann, jednatelem Jaroslav Goldmann, pokladníkem Jan Reska. Pod vedením dirigenta Ferdinanda Resky se podařilo sestavit asi 20členný tzv. salonní orchestr, jehož program byl sestavován ze skladeb populární hudby. Snahou bylo především získat zájem hudebníků-ochotníků i přízeň obyvatelstva pro vystoupení při veřejných koncertech, výročích nebo slavnostech různých spolků.

Počátkem roku 1926 byl z iniciativy studentů na gymnáziu ustaven asi 18členný smyčcový orchestr pod vedením prof. Rudolfa Tomici, který na benefičním koncertě 22. června 1926 provedl díla Zd. Fibicha, K. Kovařovice, W. A. Mozarta a A. Dvořáka. O tento gymnazijní smyčcový orchestr projevil na podzim roku 1926 zájem spolek Sokol a podařilo se doplněním hráčů z městské dechové hudby (řízené Eduardem Mališkou) sestavit tzv. malý symfonický orchestr. Pod vedením prof. Rudolfa Tomici se do konce roku uspořádaly 3 koncerty, vždy společně s oběma sokolskými sbory. Díky výbornému dirigentovi měly koncerty u posluchačů velký ohlas. Bohužel odchodem studentů, kteří hráli na smyčcové nástroje, musel soubor po třech letech zastavit činnost.

Od roku 1929 prokazoval aktivní činnost v HSD jen salonní orchestr, tzv. francouzský, kde se mnohé nástroje orchestrálních partitur nahrazovaly klavírem nebo harmoniem. Program koncertů zachoval původní charakter populárních skladeb.

Sborová činnost se prováděla jen v Sokole díky mužskému sboru PSS s dirigentem Bohuslavem Bordovským a obnovenému ženskému sboru v říjnu 1926 s dirigentem Dominikem Melčákem. Dirigent Bohuslav Bordovský byl jednoznačně nejvýraznější postavou v celé historii PSS.

Po smrti B. Bordovského (10. 5. 1931) se v PSS za jediný rok vystřídali další dirigenti – učitelé František Opletal, Josef Vaca, Dominik Melčák a Vilém Zaoral. Ženského sboru se ujal v roce 1931 František Halma a teprve v září 1932 se mužského sboru ujal jeho bratr Oldřich Halma.

V roce 1934 oba bratři Halmové z Brodu odcházejí a obou sborů Sokola se ujímá výborný učitel František Bláha, nadšený hudebník a dirigent již známého dětského školního sboru ze Strání, který založil a vedl v letech 1926-1930 František Veselka. Po odchodu Františka Bláhy (1937) řídil krátce oba sokolské sbory Dominik Melčák a pak kyjovský Vilém Zaoral (1937-1941). Ženský sbor řídil Karel Kilián (1937-1939).

V Uherském Brodě také působil v letech 1935-1941 pod dirigentem Janem Rachůnkem výborný 55členný Smíšený sbor orelský (natáčel i do Čs. rozhlasu v Brně).

V roce 1934, kdy se stal novým předsedou HSD prof Rudolf Tomica a jednatelem Vítězslav Beneš, se podařilo rozšířit salonní orchestr na malý symfonický orchestr opět s dirigentem Ferdinandem Reskou. Orchestr měl tehdy až 35 členů (24 smyčců) a začaly se nacvičovat skladby klasické tvorby. První koncert v roce 1934 byl věnován skladbám jubilujících hudebních skladatelů B. Smetany, A. Dvořáka a J..Suka. Další koncert (19. 2. 1935) byl uspořádán již v nové sokolovně v Uh. Brodě před naplněným sálem nadšených posluchačů. Pod střídavým řízením Ferdinanda Resky a Rudolfa Tomici předvedl orchestr vysoce náročný program ze skladeb Mozarta, Beethovena, Wagnera, Mendelsona-Bartholdyho, a dalších především českých skladatelů.

Sokol se stavěl příznivě k činnosti HSD a dokonce celý orchestrální archiv zaniklého sokolského orchestru, který v roce 1923 převzal od likvidující Občanské besedy, předal do HSD.

ČINNOST VE VÁLEČNÉM OBDOBÍ

Slovenské a pohraniční události v roce 1939 zanesly do Uherského Brodu celou řadu dobrých a obětavých hudebníků. Díky jim a některým muzikantům z Uherského Hradiště a Hodonína se i přes těžkou dobu okupace v Uherském Brodě vytvořil velký 50členný symfonický orchestr, se kterým spolupracovaly všechny brodské sbory. Jeho dirigenty byli Ferdinand Reska, Emil Hába a Rudolf Tomica.

Po zatčení Viléma Zaorala (1940) a zrušení všech spolků (12.4.1941) se opuštěných brodských pěvců ujal obětavě Vladimír Stojan, který až do konce války nacvičoval s mužským sborem pod názvem Pěvecké sdružení. Ženský sbor vedli učitelé Aleš Bosák (1941-1942) a Jan Bludský (1942-1944).

Orchestr prováděl velká hudební díla (např. obě řady Slovanských tanců a Novosvětskou symfonii A. Dvořáka, symfonické básně Vltava, Z českých luhů a hájů a Blaník B. Smetany apod.) a příležitostně spolupracoval se smíšeným sborem.

6. června 1944 (právě v den invaze vojsk západních mocností na evropskou pevninu) se konal za řízení prof. Rudolfa Tomici koncert ke 120. výročí narozenin a 60. výročí úmrtí Bedřicha Smetany Program byl sestaven jen ze Smetanových skladeb, smíšené sbory z Dalibora a Prodané nevěsty nacvičili učitelé Aleš Bosák, Jan Bludský a Vladimír Stojan, sólisté byli Viktorie Kiliánová a Bedřich Rektořík. Po předehře k opeře Libuše byly provedeny úvodní scény k 1. a 2. jednání z opery Dalibor, baletní hudba z opery Prodaná nevěsta a po přestávce předehra k opeře Hubička a symfonické básně Z českých luhů a hájů a Blaník.

Poslední koncert Symfonického orchestru HSD byl zřejmě 4. prosince 1944 za řízení Ferdinanda Resky. Potom se již nenacvičuje, ale vznikají plány na vybudování nového sjednoceného hudebního spolku, v němž budou působit občané uherskobrodští i z okolí bez ohledu na jakoukoliv příslušnost.

Poněvadž po osvobození odešlo příliš mnoho hudebníků z orchestru, první veřejné vystoupení po válce provedlo Pěvecké sdružení sokolské s dirigentem Vladimírem Stojanem na Oslavě osvobození 13. 5. 1945 na Masarykově náměstí.

Na schůzi 13. července 1945 se sešli funkcionáři všech dřívějších hudebních organizací s dalšími brodskými nadšenci a dohodli se, zrušit dosavadní Hudební spolek Dvořák i dřívější Pěvecké sdružení a současně vytvořit nový sjednocený spolek, do nějž se budou zájemci závazně přihlašovat se všemi spolkovými právy i povinnostmi. Po přípravných akcích byla již 3. října 1945 svolána valná hromada za čestného předsedání bývalého dirigenta Bohumila Haluzického, žijícího tč. v Uh. Brodě na odpočinku, kde bylo rozhodnuto, aby nový spolek nesl zase jméno HUDEBNÍ SPOLEK DVOŘÁK. Zde je nutno připomenout, že zaniklé PSS není jen přímým předchůdcem "Dvořáka", ale i jeho pozdějším spolutvůrcem. Dirigentem orchestru byl ustanoven opět pro své zkušenosti Ferdinand Reska, sbormistrem mužského sboru osvědčený učitel Vladimír Stojan. Obnoveného ženského sboru se ujal učitel František Veselka. Ostatní plánované složky (komorní sdružení, sólisté, vzdělávací a dramatický odbor) nebyly zatím ustanoveny.